Poextrakční odložená bolest ( po 2 - 3 dnech po extrakci ).
Je dalším typem bolesti mající spíše záchvatovitý charakter. Bývá až krutá, vyzařující do okolí (žvýkací svaly, kost, zuby), nebo se šíří do ucha a spánku. Záchvaty trvají někdy celé hodiny, než na krátkou dobu ustanou. Bolesti se dostavují zvláště v noci (horizontální poloha při ležení- překrvení extr. rány). Nemocný bere větší množství analgetik, někdy se i předávkuje, neprovádí hygienu dutiny ústní, bojí se vyvolání bolesti v místě operační rány, je vyhladovělý, pije málo tekutin, je neklidný a vyčerpaný.
Odložený začátek bolesti je v souvislosti s postupným rozpadem krevního koagula vyplňujícího kostní ránu, jen výjmečně se koagulum nevytvoří vůbec. Po extrakcích dolních třetích molárů je častější než u jiných zubů. Jednak je to způsobeno objemnějším krevním koagulem, dále délkou operace, nutností snášet kost, kde navíc hrozí při špatném chlazení přehřátí. Dochází ke zhmoždění, v ráně při nedokonalé toaletě zůstávají zbytky kostní drtě. Snížená schopnost hojení je vzhledem k většímu zastoupení kompaktní kosti oproti spongiozní, kdy je rychlejší tvorba granulační tkáně.Proto jsou komplikace po extrakcích dolních třetích molárů častější.
Při vyšetření shledáváme v extrakční ráně zbytky koagula, které zapáchá a hlavně zbytky potravy. Obvykle není hnisavá exsudace lůžko je spíše "suché", kost není pokryta granulacemi a je na dotyk velmi citlivá. Okolní sliznice je prosáklá spíše lividní barvy. Při takovém nálezu je diagnóza alveolitis sicca, při hnisavé exsudaci alveolitis purulenta.
Bolest je intenzivní proto, že alveolární kost je nekrytá a tím je maximálně citlivá. Povrchní vrstva alvelolární stěny je postižena zánětem, vzniká cirkumskriptní ostitis.