Všichni pacienti očekávají bolestivost po chirurgickém zákroku, proto je poučení ohledně možností jejího snížení velmi důležité. Každý pacient má ale jiný práh bolesti, jinou předchozí zkušenost a proto také odlišnou představu jak moc může být rána po extrakci bolestivá. Lékař by měl tyto odlišnosti, stejně jako osobnost konkrétního pacienta zohlednit při doporučení vhodné analgetické terapie. Pacient však musí být upozorněn, že analgetika mají kontrolovat bolest, ale žádné není schopno eliminovat veškerou citlivost rány, nebo různé nepříjemné pocity.
Po extrakci zubu se obvykle vyskytují postupně tři typy bolesti. První, která nastupuje s odezníváním účinků lokálního anestetika, je většinou mírná. Druhá se objevuje kolem 12 hodin po zákroku, rychle odeznívá a je většinou nejintenzivnější. Třetí opět mírnější postupně odeznívá během asi dvou dnů.
Velmi vhodné je, aby pacient dostal první dávku analgetika před tím, než odezní lokální anestézie. Zabrání to prudkému nástupu ostré bolesti po obnovení nervového vedení v nervech ovlivněných aplikací lokálního anestetika. Pokud je bolest tlumena již před jejím plným rozvinutím, je její kontrola snazší a lze použít slabší analgetika v menších dávkách (vrátková teorie bolesti). Pokud se začne s užíváním analgetik až v okamžiku, kdy lokální anestezie zcela opadne, může trvat až 90 minut než se jejich účinek projeví (v případě perorální aplikace). To většinu pacientů přiměje k užití další dávky, která bolest stejně neutlumí, ale výrazně se zvyšuje riziko vedlejších účinků.
Ve většině případů dostačují ke kontrole poextrakční bolesti látky ze skupiny analgetik – antipyretik. Léky první volby jsou kyselina acetylsalicylová nebo paracetamol obojí v dávce 1000 mg á 6 hod (max. denní dávka je 8000 mg, min. odstup mezi dávkami 4 hod.). V případě silnějších bolestí jsou vhodná léčiva ze skupiny nesteroidních antiflogistik (NSAID) např. ibuprofen 400 mg á 8 hod (max. 1200 mg denně min. interval mezi dávkami jsou 4 hod.), ev. jiné léčivo ze skupiny nesteroidních antiflogistik, stejný analgetický potenciál při nižším výskytu vedlejších účinků mají COX-2 selektivní inhibitory (např. nimesulid). Možná je i kombinace paracetamolu s NSAID jejichž účinek se navzájem potencuje (např. paracetamol a ibuprofen střídavě co 4 hodiny).
V případě přetrvávájící bolesti i po podání kombinace paracetamolu a NSAID je možné k této kombinaci přidat slabý opiát (tzv. "rescue medikace") např. Tramal Retard 100 mg nebo 200 mg (max. 400 mg denně min. interval mezi dávkami jsou 12 hod.). Vzhledem k tlumivému efektu slabých opiátu je vhodné je podávat pouze večer.